Věda a výzkum

Výzkumné profily

Katedra sociologie je akademickým pracovištěm s dlouhou a silnou tradicí sociálně vědního výzkumu. Zároveň usiluje o propojení výzkumných aktivit s pedagogickou činností. Zakladatel brněnské sociologie Innocenc Arnošt Bláha ustavil dodnes trvající výzkumné zaměření na otázky sociální soudržnosti, sociálních nerovností a sociální stratifikace. Od 60.tých let 20.století se na katedře výrazně etabloval výzkum rodiny (Ivo Možný), později výzkum populačního vývoje (Ladislav Rabušic), ale i bádání v oblasti sociologické teorie (Jaroslav Střítecký) či historické sociologie (Jan Keller). Od 90. let 20. století se rejstřík výzkumných orientací katedry dále rozšiřuje.

V současnosti na Katedře sociologie fungují výzkumné týmy zejména v oblastech veřejného prostoru, venkova a klimatické změny (Pavel Pospěch), migračních (Adéla Souralová, Nadya Bernadette Jaworsky), genderových studií (Kateřina Nedbálková a Iva Šmídová), kulturní sociologie (Csaba Szaló, Pavel Pospěch, Werner Binder, Alice Synek Rétiová), stárnutí (Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková), antropologie technologií a STS/sociologie technologií (Eva Šlesingerová, Tomáš Doseděl), medicíny, zdraví a nemoci (Iva Šmídová, Eva Šlesingerová). K dalším tématům patří i antropologie vzdělávání, chudoby a environmentální antropologie (Irena Kašparová, Kateřina Čanigová, Eva Kotašková), antropologie péče (Adéla Souralová) či politickému protestu se věnuje Jiří Navrátil. Klasickému tématu katedry – sociální stratifikaci se v současné době věnují Tomáš Katrňák, Tomáš Doseděl. Tématu sociologie rodiny a populačním studiím se věnují Ladislav Rabušic, Martin Kreidl, Beatrice Chromková Manea.

Výzkumný profil katedry sociologie tak představují v současné době zejména tyto oblasti výzkumného zájmu:

• genderová studia
• kolektivní jednání, politický protest a sociální sítě
• kulturní sociologie (identity, kolektivní paměť, etnicity)
• migrace a transnacionalismus
• medicína, zdraví a nemoc
• sociální nerovnosti (mobilita, sociální třída, vzdělání)
• sociální kontext klimatické změny
• stárnutí, ageismus a diskriminace
• studia vědy a technologií (biomedicíny, biotechnologie, roboti a společnost)
• rodina a populační vývoj (partnerství, fertilita, životní běh, stárnutí, mezigenerační vztahy, péče)

Odkazy na webové stránky aktuálně řešených projektů naleznete zde.

Seznam všech projektů řešených nyní i v minulosti a detailnější přehled o nich zde.

Dlouhodobé mezinárodní projekty

Katedra sociologie mimo jiné koordinuje v České republice dva rozsáhlé mezinárodní projekty empirického výzkumu - Gender and Generations Programme a European Values Study.

Výzkumný projekt Generations and Gender Programme (GGP) je velká výzkumná infrastruktura z oblasti společenských věd. Poskytuje rozsáhlá data, která jsou důležitým zdrojem informací pro společenské vědy a sociální politiku v Evropě i dalších geografických oblastech. Více informací naleznete na českých a mezinárodních webových stránkách projektu. Projekt na FSS vede prof. Martin Kreidl.

European Values Study je mezinárodní dlouhodobý projekt, jehož cílem je mapovat vývoj hodnotových orientací v rámci Evropy (EVS - European Values Study) i celého světa (WVS - World Values Study). Počátky projektu sahají do roku 1980, Česká republika participuje od roku 1991. Podstatou projektu jsou pravidelná rozsáhlá výběrová šetření na vzorku obyvatel z dobrovolně přidružených evropských a světových zemí. Více informací naleznete na českých a mezinárodních webových stránkách projektu. Projekt na FSS koordinují prof. Ladislav Rabušic a Beatrice Elena Chromková Manea, M.A., Ph.D.​

​

PRINS – Příležitosti a rizika individualizace společnosti

Projekt PRINS zkoumá, jak individualizace mění českou společnost. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie a informatika, aby lépe porozuměl vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Výsledky projektu cílí na řešení aktuálních výzev, jako je polarizace společnosti, digitalizace péče o duševní zdraví či moderní sběr kvalitních dat. Projekt sdružuje přední české vědce a vědkyně z pěti významných institucí: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita. Díky úzké spolupráci mezinárodně uznávaných odbornic a odborníků projekt přináší nové poznatky a nástroje využitelné v politice i praxi. Více informací naleznete na stránkách projektu: https://www.prins-opjak.cz

Členství v oborových organizacích

Kromě toho, že lidé z katedry se podílejí na práci mnoha významných mezinárodních oborových skupin (např. European Sociological Association, International Sociological Association), katedra je jako instituce součástí The International Research Association of Institutions of Advanced Gender Studies (RINGS) https://ringsgender.org/

Sociální studia

Časopis Sociální studia, založená roku 2004, jsou odborným recenzovaným periodikem vydávaným čtvrtletně Masarykovou univerzitou. Zaměření Sociálních studií je primárně sociologické, avšak publikují také sociologicky relevantní příspěvky z jiných sociálně vědních a humanitních oborů (antropologie, etnologie, historie, filozofie, politologie). Obsah časopisu je dostupný online a je indexován v mezinárodních databázích SCOPUS, ERIH PLUS a dalších. Současným šéfredaktorem časopisu je doc. Pavel Pospěch. Redakční tým časopisu se rekrutuje ze zaměstnanců a zaměstnankyň Katedry sociologie.

Aplikovaný výzkum

V našem oboru se věnujeme nejčastěji tématům sociální nerovnosti, rodiny a populačního vývoje, dále tématům z kulturní sociologie, studií migrace, urbánních studií, genderových studií, sociologie medicíny a studiím vědění/technologií.

Expertízu v daných oblastech jsme aplikačně využili například ve spolupráci se Škoda auto při výzkumu souvislosti stárnutí populace a automobilismu. Pro neziskový sektor jsme v kvalitativním výzkumu popisovali zkušenosti a potřeby příbuzenských pěstounů ve vyloučených lokalitách. Pro Mezinárodní centrum klinického výzkumu při nemocnici U Svaté Anny v Brně jsme poskytovali metodologickou podporu při evaluaci projektu HOBIT (hodina biologie pro život). Součástí naší činnosti je i spolupráce se středoškolskými vyučujícími a spoluvytváření výukových materiálů pro střední školy. Významnou součástí aplikace našich výzkumů jsou pak i v neposlední řadě projekty Technologické agentury České republiky (TAČR/program ÉTA), kde například spolupracujeme na tématu interakce člověka a robota při péči o seniorní populaci.

Uvažujete-li o spolupráci, obraťte se na koordinátora aplikovaného výzkumu, jímž je Dr. Petr Fučík

Webové stránky projektů aktuálně řešených na Katedře sociologie: