Díky studiu sociologie jsem při své práci vnímavější, říká úspěšná právnička

„Třiatřicetiletá Pavla Špondrová už má za sebou několik významných pracovních zkušeností. Zastupovala Českou republiku v problematice rovnosti žen a mužů na jednáních OSN v New Yorku, účastnila se jednání unijních institucí a podílela se na Národním akčním plánu prevence domácího násilí. Špondrová vystudovala sociologii a politologii na fakultě sociálních studií, studovala také právo. Znalosti všech oborů propojuje, což jí ulehčuje práci.“

Jméno a příjmení: Pavla Špondrová

Datum narození: 18. 8. 1981

Bydliště: Praha

Studium na FSS: Magisterské: Sociologie (2009).

Magisterská diplomová práce:Segregace romských dětí v základním školství v České republice.

Práce a kariéra: Po studiích pracovala na Úřadě vlády v Sekci pro lidská práva, v oddělení rovnosti žen a mužů. Od poloviny roku 2010 byla vedoucí tohoto oddělení. V době českého předsednictví v Evropské unii vyjednávala v New Yorku zaKomisi pro postavení žen v OSN. Pracovně se angažuje i při mateřské dovolené, na které je od roku 2011. S manželem Tomášem má dvě děti, Bohdanu (2011) a Alana (2013).

Jak hodnotíte studium na fakultě sociálních studií?

Na celé studium vzpomínám moc ráda. Bylo to pro mne období poznávání spousty zajímavých lidí, kteří mi toho hodně dali. Tehdy bylo navíc ještě stále cítit nadšení z nové fakulty, šlo o moderní prostředí s velmi zajímavým způsobem výuky. Absolvovala jsem mnoho rozvíjejících předmětů, kde jsme četli spoustu pozoruhodných knih z oboru a pak o nich otevřeně debatovali. Bylo to neskutečné. Na fakultě se mi opravdu moc líbilo.

Kromě politologie se sociologií jste studovala i práva, co vás k tomu vedlo?

Po přijímačkách jsem měla velké dilema, kam nastoupit. Rodiče chtěli, abych šla na práva, ale mě lákala politologie. Sama jsem však vnímala, že právo je více hmatatelné. Spolužák mi tehdy poradil, ať zkusím studovat oboje zároveň, a já do toho šla. Ničeho nelituji a jsem za tu volbu moc vděčná. Systém výuky se mi však na právnické fakultě zdál odlišný a ne tolik kreativní jako na fakultě sociálních studií.

Je pro vás kombinace sociologie, politologie a práva užitečná?

Studium sociologie mi práci právničky ulehčuje. Magisterský program jsem absolvovala právě na sociologii a díky tomu jsem se naučila dívat, co za věcmi je a proč fungují tak a onak. Stále však využívám také poznatky z politologie, například v oblasti rovných práv mezi ženami a muži, kterou se zabývám.

Byly ve vašem studiu nějaké zlomové okamžiky?

Ano, a to při rozhodování, jestli studovat magisterský program na politologii, nebo na sociologii. Chtěla jsem vyjet do zahraničí a zdálo se mi, že sociologie nabízí více možností se někam dostat, takže jsem nastoupila tam. Rozhodnutí – zásadní – mne nasměrovalo k sociologii, začala jsem se jí zabývat hlouběji a navíc jsem jela na Erasmus do Kodaně, kde jsem potkala svého nynějšího manžela. Takže celé rozhodování bylo zlomové ze studijních i osobních důvodů.

Jak jste po ukončení studií začínala?

Pracovala jsem na zkrácený úvazek v Lize lidských práv, potom jsem jela na měsíční stáž do Bruselu. S manželem jsme také chtěli ještě předtím, než začneme pracovat, vyjet do Afriky. Byli jsme půl roku v Kamerunu, kde jsme v malé vesnici učili místní děti, také jsme dělali HIV prevenci. Hned po návratu z Afriky jsem letěla na další stáž do Bruselu. Byl to obrovský kulturní šok. Poté jsem začala pracovat na Úřadu vlády v sekci pro lidská práva. Byla jsem ve správnou chvíli na správném místě. Začínalo právě české předsednictví v Evropské unii a já jsem se zúčastnila jednání Organizace spojených národů v New Yorku. To byla obrovská otevřená příležitost. Byl to asi můj nejdivočejší rok, plný velkých změn.

Co považujete za největší úspěch své kariéry?

Největší úspěch jsem zažila, když jsem byla v Organizaci spojených národů a za Evropskou unii jsem přednášela příspěvek. Tehdy jsem měla málo zkušeností, ale tohle mi svěřili. Vedoucí ve mne měla důvěru.

Jste na mateřské, ale zároveň stále pracujete. Jak zvládáte rodinu i kariéru?

Je to náročné, vyžaduje to spolupráci všech. Naštěstí se mi manžel snaží hodně věcí ulehčit a moc mi pomáhá i moje maminka. Člověk si potřebuje zachovat zdravý rozum a udržet si kariéru i kontakt s tím, co se děje. Nemám už tolik času na čtení odborné literatury a pozoruji na sobě, že je těžší se soustředit. Ale mateřství je krásné a stojí to za to.

Tři slova, která mě charakterizují: Nedochvilná, tvrdohlavá, hádavá.

Tři slova, která charakterizují mou práci: Nekončící snaha o volnost, rovnost a bratrství (sesterství).

Co čekám od budoucnosti: Jako věčná optimistka očekávám konečné vítězství volnosti, rovnosti a bratrství (sesterství).

Co se mi vybaví, když se řekne FSS: Myšlení, atmosféra, nové obzory. Moderní prostředí se spoustou zajímavých lidí, rozvíjejících předmětů a kreativním způsobem výuky.

Životní motto: Noc je ještě mladá, myšleno v úzkém i širokém slova smyslu – nikdy není na nic pozdě.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.