Zkušenost s pouliční kriminalitou

Respondenti výzkumu mají poměrně častou zkušenost s trestnou činností v roli svědků i obětí. Celkově 42 % respondentů udalo, že se oni sami, nebo jejich blízcí stali svědky trestného činu nebo pokusu o něj. Výrazně nižší podíl je mezi seniory (jen 13 %). Dále celá třetina respondentů uvedla, že se jim samotným nebo jejich blízkým stal v posledních dvou letech trestný čin. Patrný je opět pokles této zkušenosti s věkem.

Subjektivní vnímání rizika

Pokud jde o subjektivní vnímání rizika, lze říci, že celkově se respondenti výzkumu nejvíce obávají vandalismu, dopravních nehod a ohrožení dětí nabídkou návykových látek (např. alkoholem, drogami). Vandalismu na soukromém majetku se celých 22 % obává maximálně a dalších 35 % nadprůměrně. Krádež auta, kapesní krádeže, sexuální násilí, vykradení bytu a přepadení patří mezi typy kriminality, které v respondentech příliš velké obavy nevzbuzují. Vražda je pak zločinem, kterého se více než třetina respondentů neobává vůbec (ve smyslu rizika, které pociťují jako reálné).

Srovnání v čase a s jinými městy

Srovnání bezpečí a kriminality s jinými městy a podobně také vývoj v čase hodnotí necelá polovina dotázaných neutrálně – tedy že je a zůstává srovnatelný s jinými městy i v čase. Třetina dotázaných soudí, že Brno je na tom ve srovnání s jinými městy lépe, zatímco horší situaci zde vnímá 15 % dotázaných. Srovnání v čase je více polarizované čtvrtina dotázaných soudí, že situace se zlepšila, 30 % naopak soudí, že se zhoršila.

Hodnocení Brna jako místa

V obecném hodnocení Brna jako místa pro život jsou respondenti relativně pozitivní. Nejlépe hodnocenými aspekty jsou dostupnost zdravotní péče a obecná kvalita života, relativně skeptičtější jsou dotázaní vůči čistotě veřejných prostorů a rozsahu krádeží, zde již mezi 40 – 54 % dotázaných volí negativní body škály hodnocení. Ve srovnání s dřívějšími vlnami téhož výzkumu je patrné, že ve srovnatelných aspektech se průměrné hodnocení mezi lety 2009 – 2022 postupně zlepšuje.

Hodnocení samosprávy

U hodnocení samosprávy a policie převládají mírně pozitivní názory, přičemž negativní pohled je častější u respondentů, kteří jsou mladší, vzdělanější a bydlí blíže centru. V okrajových částech naopak lidé hodnotí situaci pozitivněji a významně lépe vnímají samosprávu.

Subjektivně riziková místa

Jako subjektivně rizikové a problematické jsou opakovaně označovány zejména vyloučené lokality (zmínky o Cejlu, Bratislavské, Francouzské, případně označení brněnský Bronx apod.), nicméně velmi často se opakuje také negativní hodnocení hlavního nádraží a jeho okolí s OD Tesco a podchodem. Negativní hodnocení této lokality je o to závažnější, že tvoří nejen dopravní uzel, ale také vstupní bránu a první dojem z města. S lokalitami také souvisí, jak dotázaní vnímají ohrožení od konkrétních skupin. Největší obavy vyvolávají osoby pod vlivem návykových látek, osoby z vyloučených lokalit a zloději – tedy vnímání rizika z hlediska prostoru a sociálních skupin je propojeno a do určité míry stereotypizováno. Ačkoliv dotazník byl zaměřen primárně na pouliční kriminalitu, v odpovědích na otázku rizikových míst se často objevovaly zmínky o nebezpečí plynoucím z automobilové dopravy bez určité lokalizace.

Hodnocení práce policie

S prací policie v Brně a její péčí o bezpečnost občanů jsou respondenti převážně spokojeni – variantu velmi nebo spíše spokojen(a) volí 59 % dotázaných. Spokojenost s policií mírně roste s věkem dotázaných. U dotázaných ze středu města pozorujeme mírně vyšší polarizaci názorů – tedy relativně vyšší výskyt krajních hodnot spokojenosti i nespokojenosti ve srovnání s okrajovými částmi Brna.

Ačkoliv práci policie hodnotí dotázaní většinou kladně, počet policistů v ulicích již vnímá nadpoloviční většina dotázaných jako nedostatečný. Tato odpověď byla častější u respondentů z centra města, přičemž do centra také nejčastěji situovali upřesňující odpověď na otázku, kde nejvíce policisty postrádají.

Postoje ke kamerovým systémům

Ve vnímání kamerových systémů je určitý rozpor mezi informovaností a subjektivním pocitem bezpečí v přítomnosti kamer. Přestože téměř tři čtvrtiny respondentů uvádí, že neví, jak jsou informace z kamerových systémů využívány pro bezpečnost a která prostranství jsou monitorovaná, 70 % z nich zároveň uvádí, že pociťují větší bezpečí, když je prostor monitorovaný. Celkově respondenti nemají dostatek informací o využívání kamerových systémů pro bezpečnost ve městě, zároveň však převažuje podpora rozšiřování kamerových systémů na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů souhlasí s instalováním kamerových systémů v centru města, u škol a školek, na parkovištích i křižovatkách a komunikacích.

Shrnutí a náměty pro budoucí výzkum

Celkově můžeme shrnout, že respondenti mají s kriminalitou v Brně značné zkušenosti a pocit rizika často ovlivňuje i jejich každodenní chování. Zároveň tuto situaci nevnímají jako odlišnou od situace v jiných městech či v Brně v předchozích letech. Různé preventivní programy se těší značné podpoře, podpora převažuje i pro používání kamerových systémů na vybraných typech míst. Vnímání zdrojů pouliční kriminality se vztahuje obvykle ke stereotypizovaným obrazům vyloučených lokalit a frekventovaných míst v centru města (hlavní nádraží a okolí). Kromě kriminality se však výrazným prvkem snižujícím pocit bezpečí celým dotazníkem prolínala doprava. Konkrétně nízká podpora bezpečného pohybu chodců a cyklistů po městě. Jelikož byl výzkum v souladu s předchozími vlnami šetření zaměřen na kriminalitu, vnímání bezpečnosti ve vztahu k dopravě by bylo vhodným námětem pro samostatné šetření.