Pavlovi Pospěchovi vychází nová kniha v nakladatelství Host

Být svobodný. Jít vlastní cestou. Žít si po svém. To jsou hodnoty, které neodmyslitelně patří k naší představě moderní společnosti a společenského pokroku. A jsou to také hodnoty, ke kterým se každý rád přihlásí: kdo by si nechtěl žít po svém? V knize Osamělí hrdinové sociolog a publicista Pavel Pospěch píše o kultuře, která z těchto přání udělala úkoly. O společnosti, kde si po svém žít smíme, a také si po svém žít musíme.

V sociologii se v poslední době často mluví o procesu individualizace. Individualizace označuje odklon od společnosti postavené na společných hodnotách směrem k individuálním volbám, individuálním příběhům a životním drahám typu „DIY“. Kultura autonomie, o níž pojednává tato knížka, je hodnotovým obalem individualizace.

„To, že jsme stále více osamělí, že se vytrácí to, co je nám společné, a upadá vzájemná důvěra, to kultura autonomie balí do jásavých pouček o nezávislosti, seberealizaci a svobodě. Buďte sami sebou! Jděte vlastní cestou! Žijte naplno!“ říká Pospěch.

Kultura autonomie je prostředím, ve kterém se skvěle daří individualismu a společenské atomizaci. „Není to tak, že bychom byli, každý z nás, stále více sebestřední a sobečtí. Přesnější je říci, že žijeme v kultuře, která z orientace na sebe sama činí racionální postoj. Poučky o tom, jak je dobré plavat proti proudu a nespokojit se se společenskými škatulkami, dnes konzumujeme na každém kroku, a už o nich ani nepřemýšlíme,“ tvrdí autor. Dodává, že kultura autonomie společnost nejen atomizuje, ale také ji rozděluje a polarizuje. Když si každý žije po svém, tak musí každý za svá rozhodnutí zodpovídat. Životní volby, od spotřebních návyků po politické preference, se stávají zrcadlem, ve kterém se na každém kousku odráží naše já – a kde je ve hře opravdové já, tam se musí bojovat.

„Historik Tony Judt přirovnal moderní společnost k železnici: vlaky nestaví u každého z nás doma a neodjíždí přesně tehdy, kdy to každý z nás potřebuje. Železnice, tak jako společnost, není doslovným vyjádřením individuálních přání, ale kompromisem, který nám umožňuje žít dohromady. Když nás kultura autonomie odvrací od veřejného života a od společenských institucí, když nám na každém kroku ukládá, abychom hledali svou jedinečnost, a kráčeli si vlastní cestou, tak se tento projekt drolí. Z fungující železnice se stávají stovky a tisíce osamělých vagónků, které se pořádně nikam nevejdou, navzájem si překáží, sráží se a vykolejují za nezájmu ostatních,“ uzavírá Pospěch.

https://www.hostbrno.cz/osameli-hrdinove/