Závěrečné zkoušky
|
Dokumenty
|
Kontakty
|
Obecné informace o studiu
Doktorské studium sociologie je zaměřeno na výchovu vědeckých pracovníků a odborných analytiků v již vyhraněných oblastech jejich profesionálního zájmu. Nabídka doktorského studia tak výrazným způsobem kopíruje a určuje výzkumný profil katedry. Doktorské studium je založeno na samostatné a tvůrčí práci studujících, kteří pod vedením svých školitelů zpracovávají teze disertačních prací, podílejí se na výzkumných projektech i na výuce bakalářů.
Nabízíme doktorské studium sociologie s dlouhou tradicí a zkušenými školiteli, kteří mají za sebou bohatou vědeckou i pedagogickou činnost. Vycházíme z předpokladu, že migrace držitelů magisterských diplomů za doktorským studiem mimo jejich alma mater je nutnou podmínkou růstu kvality vědy v České republice, a proto jsme otevřeni nejen absolventům našeho magisterského studia, ale všem aktivním a zvídavým absolventům/absolventkám magisterských programů sociologie i dalších příbuzných sociálních věd na tuzemských i zahraničních univerzitách.
Zde najdete informace o:
Tato informace se odvozuje od platných Pravidel doktorského studijního programu (
doc) sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a od Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity, který je nadřazen jak této informaci, tak i zmíněným pravidlům studia.
Doporučujeme těm, kdo se o doktorský studijní program zajímají, aby se s těmito normami předem seznámili.
Pravidla doktorského studijního programu sociologie na Fakultě sociálních studií specifikují studijní povinnosti, požadovanou literaturu, předměty a zkoušky, které je nutno v průběhu studia úspěšně absolvovat. Konkrétní strukturu předmětů doktorského studijního programu SOCIOLOGIE najdete ve Studijním katalogu Fakulty sociálních studií příslušného akademického roku. Přijímací řízení do doktorského studia se koná 2x ročně: obvykle v červnu a únoru. Aktuální informace o konání přijímacího řízení spolu s elektronickou přihláškou vyhledávejte s předstihem na websites FSS MU (zde, sekce Všeobecné informace) nebo si je vyžádejte na Oddělení pro doktorské studium Fakulty sociálních studií.
Vstupní podmínky
Doktorský program na katedře sociologie Fakulty sociálních studií přijímá přihlášky ke studiu od uchazeček a uchazečů, kteří získali univerzitní magisterský diplom v sociologii nebo v příbuzných vědních oborech (antropologie, etnografie, historie, filosofie, politologie, psychologie, ekonomie, právo, apod.), ať už na některé z českých nebo na některé ze zahraničních univerzit. Přijatí uchazeči a uchazečky, kteří nemají magisterský diplom ze sociologie, neboť se hlásí z příbuzného oboru, si doplní základní oborové znalosti a dovednosti v průběhu 1. roku studia (viz Pravidla doktorského studia sociologie ( doc) na FSS).
Další podmínkou účasti v přijímacím řízení je předložení stručného disertačního
projektu (v doporučené struktuře podle požadavků na projekt). Katedra doporučuje
uchazečům a uchazečkám, aby svůj projekt po domluvě konzultovali před přijímacím
řízením s některým z případných budoucích školitelů či školitelek z řad habilitovaných
členů katedry sociologie na FSS MU.
Profilové výzkumné oblasti katedry sociologie
Nabízíme doktorské studium v profilových oblastech svého výzkumného zájmu (přehled naleznete zde a zde). Víme, že nemusí být snadné bezprostředně po ukončení magisterského studia zvolit oblast svého budoucího zájmu, proto své disertační téma konzultujte předem s potenciálním školitelem či školitelkou. Zejména je to vhodné, navrhujete-li téma mimo níže zmíněná zavedená profilová témata. Avšak i v případě, že budete volit v rámci těchto témat, je jejich konkrétní doladění vždy věcí konzultace s potenciálním školitelem/školitelkou.
Populační studia a rodina
- včetně sociálních aspektů demografického vývoje a populační nebo sociální politiky
- Změna funkcí rodiny a rolí jejich členů v měnící se společnosti – rodiny a nové, sociálním postavením podmíněné rodinné strategie, alternativní formy rodinného soužití, manželský trh; sociální proměny mateřství a otcovství, bezdětné páry
- stabilita párového soužití a rodin, mezigenerační solidarita v rodině, příbuzenské vztahy a širší rodina
- rodinné formy etnických skupin a exogamie, stárnutí populace apod.
| Školitelé: | profesor Ladislav Rabušic |
| profesor Ivo Možný | |
| docent Tomáš Katrňák | |
| docent Martin Kreidl | |
| docentka Kateřina Nedbálková |
Otázky sociální reprodukce
- sociální stratifikace, nerovnosti a jejich legitimita
- sociální spravedlnost a solidarita
- otázky sociální reprodukce ve společnosti i v rodině
- vnitro- a mezi-generační sociální mobilita v rodině a vliv dalších sociálních institucí na její povahu
- vzdělání, společnost a sociální reprodukce – vzdělanostní rozdíly, nerovnosti a sociální reprodukce
- sociální reprodukce a teorie kapitálů apod.
| Školitelé: | profesor Petr Mareš |
| docent Tomáš Katrňák | |
| docent Martin Kreidl | |
| docentka Kateřina Nedbálková |
Chudoba, exkluze a inkluze, marginalizace a marginalizované skupiny
- změny v povaze a významu práce
- trh práce a nezaměstnanosti – sociální problémy a aspekty: marginalizovaní a vylučovaní v poli byrokratických organizací sociálního státu
- životní strategie marginalizovaných a vylučovaných
- prostorové aspekty sociální exkluze a strategie samospráv
- sociální mechanismy zprostředkování zájmů sociálně deprivovaných
- měnící se povaha práce a podmínky pracovních poměrů
- flexibilizace práce a její sociální konsekvence
- marginalizace a marginalizovaní na trhu práce
- nezaměstnanost jako sociální problém
- masová, dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost
- nezaměstnanost a sociální instituce
- strategie dlouhodobě nezaměstnaných apod.
| Školitel: | profesor Petr Mareš |
| docentka Kateřina Nedbálková |
Etnizace a migrace
- v kontextu proměn mezinárodního právního, politického a kulturního prostředí, v kontextu globalizačních a transnacionálních trendů
- sociálněkulturní konstrukce skupinových identit a sociální konstrukce reality různými sociálními, etnickými, náboženskými a kulturními skupinami
- problémy životních šancí a strategií majoritních a minoritních skupin v moderním státu
- sociografie osídlení podle etnik a dalších skupin a jejich komunitní život
- sociální hnutí minorit a etnik
- mírové a nepřátelské formy soužití etnik a dalších skupin
- multikulturalismus, rasistická a antirasistická hnutí, apod.
| Školitelé: | docent Csaba Szaló |
| profesor Petr Mareš |
Masmédia, masová komunikace, žurnalistika, sociologie kultury
- zejména role masových médií v procesu globalizace kultury
- role a funkce veřejné mediální služby v moderní společnosti
- historické proměny masového publika; masová média a konstrukce identit
- mediální stereotypizace a reprezentace vztahu etnik a dalších společenských skupin
- násilí na televizní obrazovce; místo televize ve struktuře každodennosti
- role rodových diferencí při užívání televize; televizní reklama
- masová média a sociální exkluze. Dějiny masových médií
- žánry a formáty masové komunikace
- legislativní prostředí masových médií
- komparační analýza mediální legislativy platné v členských zemích. Kultura jako předpoklad a produkt lidského dorozumívání
- EU, apod.
| Školitel: | profesor Jiří Pavelka |
Děti, adolescenti a internet
V rámci tohoto tématu se studující může blíže zaměřit na následující oblasti:
- rizika Internetu a nových médií (pornografie, nebezpečné komunity, "sexting", setkávání s neznámými z internetu, závislostní chování)
- online identity, sebeprezentace v prostředí Internetu
- analýza online komunikace, online sociální sítě
- hraní her online
- rodičovské mediace a jejich vliv na používání nových médií atd.
| Školitel: | docent David Šmahel |
Věda, technologie a politika
Sociální studia vědy a metodologicky či teoreticky navazující zkoumání, zaměřené na:
- komplexní vztahy mezi odborným posuzováním a politickým rozhodováním, mezi vědou a politikou
- na fungování technologií („technických“ i „sociálních“) v kolektivním životě
- na praktiky vědeckého výzkumu
- na vztahy mezi vědeckou odborností a jinými typy vědění
- anebo empirické výzkumy konkrétních sociálních/materiálních uspořádání vůbec (studie hierarchií, moci, přírody/přirozenosti, spolupráce, ne/úspěchu vycházející z ANT, etnometodologie, konstruktivismu) apod.
| Školitel: | docent Zdeněk Konopásek |
Kolektivní paměť
- koncept kolektivní paměti, vazba kolektivní paměti a individuálních biografií, kolektivní paměť a formování či reprodukce kolektivních identit, kolektivní paměť a sociální soudržnost či sociální konflikt, kolektivní trauma, artikulace kolektivní paměti, jejich vazba na sdílenou zkušenost a jejich proměny v čase (např. učebnice dějin, film, literatura, mediální spory, kalendáře, atd.)
- paměť institucí (rodina, škola, byznys, atd.)
- rituály vzpomínání (výročí, svátky, oslavy a tryzny, atd.)
- objekty kolektivní paměti (paměť a materiální kultura)
- místa paměti a jejich sociální, kulturní a politické funkce (např. kolektivní paměť a proměny urbánního prostoru), apod.
| Školitelé: | docent Radim Marada |
| docent Csaba Szaló |
Kulturní sociologie
- jako výzkumné paradigma a jako empirická disciplína:
- sociální svět jako struktura významů
- objektivizace významů v žitém světě a otázka zvěcnění, kulturní a sociální reprezentace fenoménů sociálního světa (kolektivit, lidských vlastností, každodenního jednání, vědy, politiky, ekonomiky a dalších sfér jednání, města a fyzického prostoru vůbec, lásky, přátelství a dalších sociálních vztahů, tělesnosti, atd.)
- kulturní kódy, interpretační schémata a jejich funkce v sociálním světě
- klasické zdroje kulturní sociologie (Durkheim, Simmel, Max Weber, Mead, atd.), interpretativní sociologie (fenomenologie, symbolický interakcionismus, atd.), kulturní produkce a reprodukce sociálních identit, apod.
| Školitelé: | docent Radim Marada |
| docent Csaba Szaló | |
| docent Zdeněk Konopásek |
Sociální teorie a sociologická představivost
- teorie jako metoda utváření a práce s analytickými koncepty, interpretačními postupy, výkladovými strategiemi
- heuristické možnosti a důsledky různých výkladových postupů, interpretačních perspektiv a konceptuálních rámců (co lze poznat, popsat a případně vysvětlit)
- současná sociální teorie (kulturní sociologie, Action-Network Theory, analytická sociologie, atd.) dějiny sociologie a sociální teorie (genealogie jednotlivých konceptů, stylů a paradigmat, klasické odkazy a utváření sociologických tradic)
- metodologické a paradigmatické spory v sociálních vědách
- místo sociologie mezi ostatními akademickými disciplínami (v čem spočívá svébytnost sociologické představivosti, povaha, možnosti a meze interdisciplinarity, mimo-sociologické zdroje sociologického myšlení)
- objektivita sociálně vědného poznání, kritická a praktická funkce sociologie atd.
Je vítáno – ale není podmínkou – jsou-li tyto a další podobné otázky pojednávány ve vazbě na konkrétnější věcné problémy, otázky či témata: např. nacionalismus, etnicita, globalizace, moc, kolektivní paměť, identita, občanská společnost, sociální změna, apod.
| Školitelé: | docent Radim Marada |
| docent Csaba Szaló |
Generace a generační konflikt
- empirické i teoretické otázky a problémy sociologie generací a generačního konfliktu
- sociálně-kulturní mechanismy formování mezigeneračních linií a povědomí o generační příslušnosti
- sociální funkce generačního dělení; generační paměť a trauma
- artikulace generačních rozdílů v různých kontextech sociálních vztahů (rodina, práce, politika, kultura a umění, sport, atd.)
- generace jako skupina a generace jako orientační perspektiva v sociálním světě
- historické události jako referenční body formování generačního povědomí, generace a
historická periodizace, apod.
| Školitel: | docent Radim Marada |
Sociologie genderu, sexuality a třídy
- studium ne/koherence genderu, pohlaví, sexuální orientace a identity
- tzv. alternativní rodinné modely
- kriminalizace chudoby
- dělnická rodina
- třída jako každodenně prožívaná kategorie
- genderová struktura společnosti
- ustavování deviace a normality napříč disciplínami a diskurzy
- etnografie
| Školitelka: | docentka Kateřina Nedbálková |
Přijímací řízení
Administrativní průběh přijímacího řízení, včetně vyhlašování termínů odevzdání přihlášek a projektů disertací či termínů komisionálních přijímacích zkoušek, je záležitostí Oddělení pro vědu, výzkum a doktorské studium na FSS MU.
Termíny přijímacích zkoušek a informace o tom, jak se k nim přihlásit (konají se
dvakrát ročně, obvykle v únoru a v červnu), najdete zde.
V Pravidlech doktorského studijního programu ( doc) sociologie na Fakultě sociálních studií
najdete i seznam základní sociologické literatury, jejíž orientační znalost se
předpokládá při nástupu do DSPS.
O přijetí ke studiu rozhoduje na základě doporučení přijímací komise děkan fakulty.
Požadavky na předběžný návrh projektu disertace
Obsahem komisionální přijímací zkoušky je odborná rozprava o předloženém návrhu projektu (preliminary proposal) disertace. Tento návrh, spolu s předloženými doklady o tvůrčí práci (magisterská práce a eventuálně seznam vlastních publikací), umožní posoudit předpoklady uchazeče/uchazečky pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost. Primárně jsou posuzovány: relevance výzkumných otázek, adekvátnost navrhované metodologie, teoretické ukotvení projektu a reálnost realizace projektu.
Předpokládá se, že žadatel/ka zdůvodní svůj zájem o navrhované téma disertace a objasní jeho význam z hlediska sociologické teorie nebo sociální politiky.
Návrh projektu předkládaný přijímací komisi musí být formulován podle jednotné
struktury:
- předběžný název připravované disertační práce, vystihující její téma a předmět
- proč lze považovat téma a předmět za zajímavé (poznávací či praktický cíl)
- základní 2-3 výzkumné otázky (na níž hodlá disertace jakožto realizace projektu
odpovědět – „co se chcete dozvědět“) - teoretický kontext: v jakých teoretických konceptech je téma uchopitelné a ke kterým dalším sociologickým či sociálním konceptům a problémům se vztahuje (nepopisujte je podrobně)
- zdroj dat – určení výzkumného souboru, výzkumných jednotek a způsobu jejích výběru (u empirických projektů)
- u empirických projektů metodologický postup, metody a techniky, které budou použity, včetně metod sběru a analýzy dat (pozor, nejde o popis těchto metod, ale o jejich vztah k tomu, co chcete zjistit)
- předběžná základní bibliografie k tématu (načtená literatura – 5-10 nejdůležitějších publikací) – uvedená jednotně dle čs. normy nebo praxe Sociologického časopisu
Mějte na paměti, že návrh projektu by měl tedy hlavně odpovědět na otázky:
- Proč by se měl někdo o váš výzkum (vaše téma) zajímat?
- Čeho a jak chce práce dosáhnout?
- Jak lze projekt realizovat (nejde jen o vhodnost metody, ale i o čas a finance)?
Návrh projektu by měl být na 4-5 stran. V dodatku k projektu (jako součást jeho textu!) uveďte název a anotaci (90-110 slov) své magisterské diplomové práce. Úroveň předběžného projektu považujeme za základní indikátor zralosti uchazeče pro doktorské studium.
Průběh a způsob doktorského studia sociologie na FSS
Doktorský studijní program sociologie na Fakultě sociálních studií MU má prezenční nebo kombinovanou formu a standardní doba jeho trvání je 4 roky (maximálně může trvat 7 let). Vlastní studium začíná zápisem do studia. Student/ka postupuje do dalšího semestru jen v případě splnění podmínek podle čl. 12 Studijního a zkušebního řádu MU.
Doktorský studijní program absolvuje student/ka pod vedením školitele/školitelky podle rámcového studijního plánu, rozpracovaného při zápise do prvního roku studia na celou standardní dobu studia a každoročně kontrolovaného. Je povinen/povinna udržovat se školitelem/školitelkou aktivní komunikaci, informovat ho/ji o průběhu studia a o dílčích etapách dosažených při psaní disertační práce a poskytovat mu/ji, dle požadavků, podklady pro plánování a hodnocení průběhu studia.
Základním cílem doktorského programu je příprava studentů/studentek na samostatnou vědeckou dráhu. V průběhu studia vypracovávají studenti/studentky doktorskou práci, navštěvují předepsané předměty a semináře (více v Pravidlech doktorského studijního programu sociologie ( doc) či ve Studijním katalogu FSS daného akademického roku) a plní další povinnosti dané Studijním a zkušebním řádem MU a Pravidly doktorského studijního programu sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V dokumentu Pravidla najdete i složení oborové rady doktorského studia sociologie, jmenované děkanem FSS a schválené vědeckou radou FSS, která průběh studia jednotlivých studujících pravidelně sleduje a hodnotí.
Bližší informace o průběhu doktorského studia na Fakultě sociálních studií obecně, včetně informací o obhajobě disertační práce a státní doktorské zkoušce, najdete zde.
